Rozhovor s Veronikou Hanzlíkovou: I přes zažívací obtíže a střevní zánět si občas dám hranolky

Není nad osobní zkušenost. Stejně tak to platí v poradenství a výživě. Sami jste si asi všimli, že dnes se to výživovými poradci jen hemží. Ovšem někdy mám pocit, že ten papír „výživový poradce“ vlastně může získat každý – ale ne každý si opravdu prožije to, o čem pak dále radí.

Dnes bych vám chtěla představit moji kamarádku, maminku dvou malých dětí a výživovou poradkyni, která si na vlastní kůži zažila – a zažívá, to, o čem píše. Veronika Hanzlíková je silný člověk, bodejť by ne. Říká se, co tě nezabije, to tě posílí.

Veronika si prošla těžkou rodinnou situací, velmi těžkým obdobím plným těžkých ztrát a to vše s vážnou nemocí – ulcerózní kolitidou, tedy chronickým zánětem tlustého střeva.

S touto nemocí úspěšně bojuje a sama moc dobře ví, že nejen strava, ale i ostatní aspekty našeho života jsou klíčem ke zdraví. Má dvě malé děti a kromě výživového poradenství také píše a radí lidem s tímto autoimunitním onemocněním. (Najít ji můžete na jejích stránkách https://veronikahanzlikova.cz/strevni-zanety-ulcerozni-kolitida-crohnova-choroba/).

S Veronikou jsme se poznaly vlastně „náhodou“, ač na náhody moc nevěřím. Máme tolik společného, že myslím, že nás osud nějak přitáhl k sobě. Dokonce jsme spolu rozjely projekt pro podporu žen, které opakovaně přichází o své nenarozené děti a obě doufáme, že někdy bude více času na to v něm pokračovat. Je to totiž problém, o kterém se moc nemluví.

Obě máme za sebou těžká životní období, která nás přitáhla k tomu, zajímat se o to, co jíme, o to, jaké potraviny nám mohou pomoci. Ale také k tomu, že to není jen o stravě. Veronika i já si uvědomujeme, že je to komplexní záležitost a i kdyby člověk jedl jen to, co „považuje“ za zdravé, ale bude ve stresu a v nepohodě – není to nic platné.

A proč o ní píšu na Pidižroutech? Protože chronický zánět střev bohužel postihuje i malé děti. No a tak jsem Veroniku trošku vyzpovídala:

Veroniko, ty jsi maminkou dvou malých dětí a přitom jsi sama zápolila a stále se potýkáš s vážnou nemocí, ulcerozní kolitidou. Také o ní píšeš a pomáháš mnoha lidem s touto diagnózou. Můžeš nám objasnit, o co vůbec jde?

 Ulcerózní kolitida je nemoc podobná známější Crohnově chorobě. Jedná se o chronický zánět tlustého střeva a je přiřazovaná do kategorie autoimunitních a psychosomatických nemocí. Rozdíl mezi kolitidou a crohnem je v tom, že zánět při kolitidě postihuje „jen“ tlusté střevo a typicky se projevuje průjmy a krvácením při stolici.

 Kdežto Crohnova choroba postihuje zánětem nejčastěji přechod tenkého a tlustého střeva, nebo jakoukoliv část trávicího traktu a  s tím se pak mění i projevy nemoci. Od zúžení střev, přes jejich neprůchodnost, nevolnosti, bolesti břicha, píštěle, až taky po průjmy. Obě nemoci sebou často obnáší nutné operace. Častěji tedy u crohna.

Můžeš nám říct, jestli tato onemocnění mají nějakou jasnou příčinu? Jak vznikají a lze jim nějak předcházet?

 Lékaři příčinu neznají. Obě nemoci jsou považovány za léčitelné, ale nevyléčitelné. Spekuluje se o nejrůznějších příčinách – od vlivu krátkého kojení, přes častou léčbu antibiotiky až po vliv životního prostředí, stresu a jídla.

 U mě se sešla kombinace časté antibiotické léčby v dětství, problémy s alergiemi a imunitou a taky určité povahové nastavení (až přílišná pečlivost a zodpovědnost) spolu se stresem ze studií na vysoké škole.

 Prošla jsem si velmi závažným stavem, tzv. pankolitidou (100 % zánětem tlustého střeva), ale postupně jsem zapracovala na svojí psychice, stravě i přístupu k životu. Přidala jsem ke klasické léčbě i alternativní postupy a dostala se po 16 letech do remise.

 Dokonce jsem teď aktuálně téměř rok bez klasických léků a to je skoro zázrak. Svoji cestu jsem popsala i ve videokurzu právě pro lidi se střevními záněty o tom, jak žít a jíst s ulcerózní kolitidou i Crohnovou chorobou kvalitně.

A co ulcerózní kolitidita a děti? Trpí tímto onemocněním i malé děti a pokud ano, jak jim lze pomoci, nebo kam se obrátit pro pomoc?

Bohužel ano. Kolitidou i Crohnovou chorobou můžou trpět i malé děti. Často konzultuji právě rodiče s dítětem s některou z nemocí. Samozřejmě vždycky je zásadní se obrátit na lékaře a dětskou gastroenterologii, ale určitě bych doporučila i přidat alternativní terapie pro celou rodinu – homeopatii, tradiční čínskou medicínu a určitě i psychoterapie (hlavně pro rodiče, aby takovou složitou situaci ustáli a nezatěžovali dítě svým stresem a strachem).

 Mně kolitidu diagnostikovali ve 20 letech a moji rodiči ji i v tomhle věku se mnou silně prožívali. A mě vlastně víc trápilo to, že to trapí moji mamku, než samotná nemoc.

 No a samozřejmě se můžou rodiče obrátit i na mě. Já se věnuju kombinaci výživového poradenství a podpory při takových životních situacích.

Takže podle tebe – souvisí toto onemocnění s tím, jak jíme?

Určitě ano. Z osobní zkušenosti mám vypozorované, že to, co jíme, ovlivňuje naše zdraví tak ze 30-40 % (u někoho to může být samozřejmě o něco víc, u jiného zase o něco míň). Nejen u střevních zánětů. Ta procenta nejsou možná až tak zásadní čísla, ale rozhodně nejsou zanedbatelná.

 Když se koukneme na zoubek přímo střevním zánětům, tak se pohled na výživu při kolitidě a crohnovi i z pohledu lékařů stále mění. Dřív lékaři doporučovali všem se střevními záněty tzv. bezezbytkovou dietu, ale už se od tohoto doporučení ustupuje. Bezezbytková dieta je teď doporučovaná spíš jen v době relapsu (aktivního zánětu) a u osob se stenózami.

 Od mnoha lékařů jsem ale slyšela názor, že jídlo samotnou nemoc nespouští a ani neovlivňuje. Nicméně zrovna nedávno mi jeden mladý lékař, gastroenterolog, říkal, že tenhle názor už se i v lékařských kruzích přehodnocuje a čím dál víc se připouští vliv stravy na rozvoj i průběh obou nemocí.

 Když jsme nedávno seděly u tebe v obýváku a povídaly si, říkala jsi, že na rozvoji autoimunitních nemocí se prý podílí i přílišná sterilita prostředí, tedy častá dezinfekce a přílišná čistota tam, kde děti vyrůstají. Jak to tedy vnímáš ty? Co vše má podle tebe vliv na rozvoj a průběh onemocnění?

Roli zcela jistě hraje víc faktorů. Určitě to může být i ta sterilita prostředí. Moje mamka je hodně uklízecí typ a opravdu nám udržovala náš byt v rodinném domě velmi čistý. Na druhou stranu měl můj dědeček na dvoře našeho domu holuby, psy a hodně dalších zvířat, takže se nedá říct, že bych kolem sebe měla jen sterilní prostředí.

Moje problémy s alergiemi a imunitou začaly ale ve dvou letech po zlomenině ruky a taky autohavárii, které se odehrály v rozmezí asi čtvrt roku. Já sama vnímám, že tohle byly ty hlavní spouštěče, které se táhly až do mé dospělosti a spolu s mým povahovým nastavením všechny faktory vyústily až v kolitidu.

Určitě ale kromě prostředí hraje velkou roli strava a v ještě větší míře také stres a strach. I proto je u lidí s tímto onemocněním – a to platí i u dětí – doporučována zároveň psychoterapie. Pokud se naučí člověk nemoc přijmout a přestane se příliš stresovat, je to velký krok ke zmírnění příznaků nemoci. Je to ale velmi těžké, když vám v podstatě jde o život.

Pak najednou zjistíte, že někdy je lepší dát si jednou za čas hranolky a užít si veselý den, než se trápit a klepat strachy, že jste neměli k dispozici „zdravé“ jídlo. Stres dokáže lidské tělo poškodit mnohem více, než si uvědomujeme. Více, než když si jednou za čas dáme hranolky nebo zmrzlinu. Samozřejmě nesmí to být každý den.

Veroniko, my se známe už nějaký pátek a na spoustu věcí máme stejný názor. Obě víme, že ve světě food blogerů mají často  hlavní slovo „moderní“ potraviny na úkor těch našich českých. Ty píšeš o potravinách a nyní dokonce vydáváš knihu „Příběh českých superpotravin“. Proč ses rozhodla vydat knížku právě na toto téma?

Protože si myslím, že nás skutečně ovlivňuje to, co jíme a hlavně v jaké kvalitě. Neznamená to ani tak bio potraviny, jako spíš základní potraviny bez aditiv, konzervantů a dalších pomocných látek. Ani nesouhlasím s názorem, že musíme jíst za každou cenu kokosový tuk, avokáda, goji, chia, quinou a zelené potraviny, abychom byli zdraví.

 Myslím, že zdraví spíš najdeme v takových potravinách, které tu vyrostou a které jsme schopni tu vypěstovat nebo si je koupit u našich zemědělců, farmářů a včelařů. Jsou to takové potraviny jako česnek, cibule, med, máslo, sádlo, borůvky, rakytník, lněná semínka a olej, dýně, brokolice, houby, červená řepa, šípky a mnoho dalších.

 

Proto jsem napsala knihu o českých superpotravinách, která ale není jen o tom, jaké živiny, vitamíny a minerály v těch našich (super) potravinách získáme, ale je hlavně o tom, jak je použít v kuchyni, jak se inspirovat stravou podle ročních období i třeba stravou podle tradiční čínské medicíny.

 Navíc je okořeněná milými příběhy ze života, recepty a taky nevšedními pohledy na potraviny ve stylu „rybíz vás vytrhne z letargie“ nebo „červená řepa umí čistit nejen tělo, ale i myšlenky“.

 Třeba šípky nám přináší kromě vysokého obsahu vitamínu C také tyhle vzkazy: „Šípky rostou na trnitém keři, který nám někdy připomíná, že cesta za štěstím a spokojeností může být trnitá a bolestivá. I my se musíme prodírat křovím a zákrutami života, abychom pochopili,  že štěstí sídlí uvnitř bez ohledu na okolnosti. Když překonáme trny na keřích a posbíráme samotné šípky, dokážeme vytěžit ze šípkových plodů i z těžkých životních situací to nejlepší.“

Kde můžeme tvoji knížku sehnat, nebo si ji přečíst?

Knížku je možné si pořídit v předprodeji přes portál Hithit.cz a projekt Příběhy českých superpotravin – kniha nejen s recepty. Pozor ale, jen do 3.4. do 13. hod, pak už předprodej spolu s nejrůznějšími výhodnými odměnami bude končit.

 Ke knize je tam možné si vybrat například za výhodnější cenu konzultaci nebo dokonce se mnou i výživový a životní koučink. Nebo si můžete rovnou s kamarádkami pořídit tři knížky i s věnováním a za jedno poštovné, bedýnku zeleniny a ovoce od České selky a mnoho dalších zajímavých kombinací spolu s knížkou.

Verunko, moc ti děkuji za tvůj čas a za milé povídání. Přeju tobě a celé tvé rodině hodně štěstí a těším, se, až se zase uvidíme. Také ti přeju, ať tvá knížka spatří světlo světa co nejdříve a obzvlášť ti děkuji za tvoji práci s lidmi, kterým pomáháš.

 

Viktorie Tománková

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>

Napsat komentář

Close Menu