První příkrm v 5 bodech

O tom, jak na první příkrm jsou již napsány stovky článků a já doporučuji pořádně si pročíst tyto rady, než se rozhodnete co a jak. Také doporučuji pořádně zvážit, která informace nalezená na internetu je dobrá a která ne a vyhnout se skupinám doporučujícím sóju či uzeniny pro děti od 6ti měsíců a podobně (to jsem musela zmínit, protože to teď čerstvě „rozdýchávám“ 🙂

Dále velmi doporučuji přihlásit se do fb skupiny „Vaříme zdravě od prvních příkrmů“, kde najdete celé soubory informací nejen o tom, jak s příkrmy začít a jak pokračovat ve zdravém vaření pro děti, ale také informace pro maminky dětí s alergiemi, informace o jednotlivých potravinách a podobně.

Ale dost řečí, jdem na to:

  1. KDY začít dítě přikrmovat?

Pokud je dítko kojené a dobře prospívá, doporučuje se plné kojení po dobu 6 měsíců (WHO – World Health Organization). Pokud je dítko krmené umělým mlékem (UM), je možno (podle toho, jak dítko prospívá) začít s příkrmy od ukončeného 4 měsíce.

Samozřejmě nejlepší řešení je tedy plné kojení po dobu alespoň 6ti měsíců.

Poté, co začnete dítě přikrmovat je důležité si uvědomit, že PŘÍKRM neznamená, že nahradíte celou dávku mléka. Jde především o to dítě seznámit s novými chutěmi, vůněmi a vůbec s pevnou stravou. Prozatím rozhodně není cílem nahradit pevnou stravou kojení a vést tak dítě k odstavení! (Mateřské) mléko tak stále zůstává hlavní stravou vašeho miminka.

Docela často se setkávám s tím, že se maminky na internetu chlubí tím, že jejich 3měsíční dítko již vesele papá příkrmy. Proč to nedělat?

Předčasné zavádění příkrmů (tj. před ukončeným 4. měsícem věku dítěte) s sebou nese několik rizik. V této době dítě ještě nemá vyzrálý trávící a imunitní systém a složení jeho střevní mikroflóry je také odlišné od starších dětí. Jeho žaludeční pH není tak kyselé, jako pH dospělého člověka a tak je dítě více náchylné ke množení bakterií. Pokud dítě začneme přikrmovat v takto raném věku, dojde k výraznému zatížení ledvin, zvýší se riziko průjmových onemocnění (dítě ještě není dostatečně chráněno proti bakteriálním nákazám), zvýší se riziko rozvoje alergických onemocnění, výrazně se zvýší (až pětinásobně) riziko celiakie. Předčasné přikrmování také s sebou nese riziko methemoglobinéme, čili otravy dusičnany (o methemoglobinémii u dětí se dočtete ZDE), přičemž nejvíce jsou ohroženy děti do 3 měsíců věku.

  1. JAK začít dítě přikrmovat?

Jsou dvě možnosti.

  1. První možnost je taková ta klasická a to začít podávat vařenou (nejlépe na páře) zeleninu. Ta se může buď rozmixovat, nebo jen rozmačkat vidličkou. Dítě si tak začne zvykat na „kousky“.
  2. Druhou možností, kterou v dnešní době využívá stále víc maminek je metoda tzv. BLW – Baby led weaning, čili – „dítětem vedené odstavení“ i když se samozřejmě nejedná o rychlé odstavení miminka. V principu jde o to, že se dítěti od počátku podává strava nemixovaná, prostě dostane do tlapky brokolici, mrkev apod. Dítko si s jídlem hraje, ochutnává ho a s jídlem se tak seznamuje. Já jsem touto metodou své dítě nepřikrmovala a zkušenosti s ní nemám, takže vás raději odkážu na stránky, které jsou BLW věnované. Případně, kdybyste chtěly více informací, mohu vás odkázat na maminky, které mají s BLW své zkušenosti. Více info také můžete získat ve výše zmíněné fb skupince.

http://mamain.cz/metoda-blw/

http://www.jidlodotlapky.cz/

Jsou miminka, která odmítají mixovanou stravu, ale kousky je „baví“ a naopak jsou miminka, která zase neochutnávají vůbec nic, ale ze lžičky jedí hezky.

  1. ČÍM začít dítě přikrmovat?

Nebo spíš čím nezačít a proč…

Rozhodně nezačínejte sladkou kaší, piškoty, lipánky a podobně. Nejde pouze o kvalitu jídla, které miminku předložíte, ale také o to, že ho naučíte na sladkou chuť a můžete si tak zadělat na problém, a to, že vaše dítě pak bude odmítat zeleninu a méně sladké ovoce. Naopak bude vyžadovat pouze sladké chutě.  S tím samozřejmě souvisí spousta věcí, od nedostatečné výživy až po kazivost zoubků….

Takže pokud jste se rozhodly (maminky) pro BLW, pravděpodobně dítku do ručky dáte na páře povařenou mrkev, brokolici a podobně.

Pokud jste se rozhodly mixovat (či mačkat vidličkou), jako první příkrm povaříte nejlépe na páře zeleninu, kterou rozmixujete (rozmačkáte vidličkou) a v porci kterou budete dávat dítěti rozmícháte trošku kvalitního za studena lisovaného oleje. Zbytek můžete zamrazit například v tvořítkách na led.

Jako první zeleninu můžete zvolit cuketu, dýni nebo mrkev, která se ale již pro úplně první příkrm moc nedoporučuje z několika důvodů. Jednak mrkev „staví“, takže bych ji nedoporučovala jako první příkrm pro děti, které mají problémy se stolicí a trpí na zácpu. Druhá věc je, mrkev je sladká, jinak řečeno obsahuje velké množství sacharidů a nedávala bych ji jako příkrm dítěti, které trpí na kvasinkovou infekci, má atopický ekzém a podobně. Tam bych určitě volila pro první příkrmy spíše zelenou zeleninu, například cuketu. Když budete dávat dítku cuketu, vždy zkontrolujte, zda není hořká. Pokud by cuketa byla hořká, bez milosti ji vyhoďte a nekonzumujte ani vy a už vůbec ne vaše dítě. (Hořkost cuket zůsobují tetracyklické triterpenoidy zvané kukurbitaciny, které jsou jedovaté. Nezničí se vařením,takže se jimi můžete přiotrávit, více na toto téma ZDE).

Mezi první příkrmy já osobně nedoporučuji podávat ani brambory (brambory nejsou nijak extra výživné, obsahují hlavně škrob, sacharidy a zelené či naklíčené obsahují toxin solanin, takže takové brambory do dětského jídelničku určitě nepatří. Brambory jsou také velmi často chemicky ošetřovanou plodinou, stříkají se před sklizní, dále se ošetřují proti klíčení (tzv. chemické retardanty) atd, takže pokud dítěti podáváte brambory, vybírejte pečlivě).

  1. Kdy dítěti příkrm podat a jak

První příkrm dítěti podejte dopoledne. Napoprvé sní jednu až dvě lžičky (některé děti více, některé nic), obrňte se trpělivostí. Do příkrmu můžete přidat také trochu mateřského mléka. Poté dítě nakojte, resp. podejte UM.

Jeden druh zeleniny podávejte 3 až 4 dny, aby se stihly projevit případné problémy, jako je kožní reakce, zácpa, zvracení…. Poté můžete k vyzkoušeným druhům zeleniny, které vaše dítko dobře snáší přidat další. (Příklad – 3 dny dýně, 3 dny cuketa, 3 dny mrkev, 3 dny mrkev a brokolice apod…)

Zeleninu zavádějte do jídelníčku dítěte zhruba tři týdny až měsíc, poté můžete začít přidávat maso a žloutek. Podrobnější informace najdete v odkazu uvedeném na konci článku.

  1. Skleničky nebo vařit? Co byste měla vědět, než se rozhodnete…

To je věčné téma. Asi záleží na každé mamince, jak se rozhodne. A co byste měla vědět, než se rozhodnete, jaká jsou rizika a výhody? (a nebudu mluvit o tom, jestli si ušetříte práci, když koupíte skleničku, protože uvařit první příkrm je opravdu záležitost chviličky).

  1. Dusičnany: Všude se dočítáme, že hlavním problémem při prvních příkrmech jsou dusičnany a tak je lepší dávat skleničky. Dusičnany mohou u miminek způsobit takzvanou dusičnanovou methemoglobinémii, ovšem toto riziko hrozí hlavně dětem do 3 měsíců, kdy dítě ještě nemá vyzrálý trávící systém. U starších dětí okolo 6m se uvádí, že toto riziko již nehrozí. Více o methemoglobinémii a dětech si můžete přečíst ZDE.
  2. Pesticidy: Pravdou je, že dnes se zelenina (i ovoce) pěstuje tak, že se používá velké množství pesticidů. To já osobně vidím jako mnohem větší problém, než dusičnany, i když u nás v ČR docela dobře funguje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která kvalitu potravin kontroluje. Nicméně nelze zkontrolovat každou mrkev, to je jasné. Proto pokud nemáte vlastní zdroj, doporučuji pro první příkrmy koupit zeleninu v bio kvalitě. Dnes se již dá koupit zelenina v bio kvalitě v řetězcích Lidl, Billa a podobně, nebo přes společnosti nabízející bedýnky.
  3. Skleničky: Pokud se rozhodnete pro skleničky, měla byste se vždy podívat na složení, a to i když je na skleniččce uveden věk, od kterého je „vhodná“. Je dobré vyvarovat se doslazování, škrobu, soli, koření a různých Eček, které do prvních příkrmů opravdu nepatří. Navíc nemáte vždy jistotu, z jaké zeleniny je příkrm ve skleničce připraven.
  4. Srovnání: Chuťově se jídlo ze skleničky nedá s doma vařeným jídlem srovnat, nemluvě o tom, že některé skleničky mají trvanlivost roky…. Nehledě na to, že je velký rozdíl, jestli vaše dítě vidí, že jídlo se prostě „objeví“ ze skleničky, nebo vás vidí vařit. Mám ověřeno, že to má velký vliv na přístup dětí k jídlu v pozdějším věku.

Pozn. S přípravou příkrmů vám také mohou pomoct spotřebiče k tomu určené, například parní hrnec Avent pro první příkrmy, nebo v novější verzi 4v1 nebo Beaba parní vařič a mixér a podobně, na mojí zkušenost s parním hrncem Avent se můžete podívat ZDE.

Mnohem více informací o prvních příkrmech najdete třeba ZDE a v již uvedené fb skupině vaříme zdravě od prvních příkrmů, kde se můžete také na cokoli ohledně stravy pro děti zeptat.

https://www.modrykonik.cz/zavadeni-detskych-prikrmu/

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře