AMINOKYSELINY

Co jsou to vlastně ty aminokyseliny a proč jsou tak důležité pro vývoj malých dětí? A jak vlastně souvisí s bílkovinami?

Aminokyseliny, často o nich slyšíme mluvit výživové poradce či experty na hubnutí a zdravou stravu. Co to ale  vlastně je, ty aminokyseliny?

A proč jsou tak důležité?

Protože aminokyseliny jsou základními stavebními jednotkami bílkovin. Bez aminokyselin bychom tu nebyli, neměli bychom svaly, kůži, kosti, vlasy, zvířata by neměla peří a nesnášela by vejce.

Jak se dočtete dále, těch pár molekul nás tvoří, a to doslova! A dětské tělo roste. A roste poměrně rychle a někde materiál na stavbu tkání, svalů, kůže brát musí...

Nejdříve si vyjasníme pojmy. Slýcháme o aminokyselinách esenciálních, neesenciálnách a také jste možná slyšeli o aminokyselinách semiesenciálních. Co to znamená?

Esenciální (ať již aminokyseliny či jiné látky): takové, které si lidské tělo neumí vyrobit, to znamená, že organismus je musí získat výhradně z potravy.

Neesenciální (ať již aminokyseliny či jiné látky): To jsou ty aminokyseliny, které si lidský organismus syntetizovat dokáže. To znamená, že tělu stačí, že má základní stavební jednotky, velmi zjednodušeně řečeno atomy dusíku (N), uhlíku (C) a tak dále, a aminokyseliny si tak dokáže vytvořit ze základních stavebních jednotek.

Semisenciální (nebo také poloesenciální) aminokyseliny: a to je zajímavé, jsou to aminokyseliny, které musí přijímat v potravě malé děti, ale organismus dospělého člověka si je již vyrobit umí.

Kolik těch aminokyselin vlastně je?

V bílkovinách se vyskytuje 22 základních aminokyselin (říká se jim kódované nebo proteinogenní – tj, tvořící proteiny, tedy takové, které potřebujeme k tomu, abychom žili), každá má svůj název, které jste jistě již někdy slyšeli.

Tyto aminokyseliny se jmenují: Alanin, glutamová kyselina, prolin, arginin, glycin, pyrrolysin, asparagin, histidin, selenocystein, aspartová kyselina, izoleucin, serin, threonin, cystein, leucin, tryptofan, fenylalanin, lysin, tyrosin, glutamin, metionin a valin.

Aminokyseliny, které lidský organismus nedokáže vytvořit (esenciální) je celkem 8 a jsou to: Valin, leucin, izoleucin, treonin, methionin, lysin, fenylalanin a tryptofan. Tyto aminokyseliny musíme tedy tělu dodat v jídle, které jíme. Kde je ale najdeme?

Esenciální aminokyseliny se vyskytují v mase, obilovinách, v bílkovinách vajec a mléka. Například zdrojem treoninu  jsou také pivovarské kvasnice, lysin se zase vyskytuje také v bílkovinách ryb a korýšů.

Semiesenciální aminokyseliny: Když malé dítě roste, jeho rychle se vyvíjející organismus není ještě schopen některé aminokyseliny vytvořit  v takovém množství, v jakém by bylo potřeba. Organismus dospělého člověka už to zvládne, ale malé dítě roste a vyvíjí se rychle a jeho organismus prostě nedokáže ještě pracovat tak rychle.

Poloesenciální aminokyseliny jsou: Arginin a histidin. Arginin se vyskytuje ve všech bílkovinách, bohatým zdrojem jsou arašídy a jiné olejniny. Histidin se také vyskytuje v běžných bílkovinách a v mase některých ryb (makrela, tuňák).

Tak a teď trocha chemie, nebojte, jen troška 🙂 Co je to ta aminokyselina chemicky? 🙂

Aminokyselina je látka, která obsahuje ve své struktuře aminoskupinu (-NH2) a zároveň karboxylovou skupinu (-COOH).

aminokyselina01

Přičemž to R- znamená nějaký substituent, tedy molekulu či skupinu, která může být různá. Tím, jaké je to R- se aminokyseliny od sebe právě liší 🙂 Ale všechny aminokyseliny mají společné to, že obsahují skupiny (-NH2) a (COOH).P1020236a

Těchto výše uvedených 22 základních aminokyselin se k sobě může navzájem vázat takzvanou "peptidovou vazbou", která se tvoří právě mezi skupinami COOH jedné molekuly a skupinou NH2 té druhé.

P1020225a

No a pokud se jich spojí více, než 100, říkáme jim BÍLKOVINA (nebo-li protein).

Je to jako když se děti chytí za ruce vytvoří dlouhý řetěz držících se dětí.

To je to, co se schovává pod názvem "polymer aminokyselin". Polymer aminokyselin tedy rovná se hodně (více, než 100) aminokyselin spojených k sobě. Na molekuly bílkovin se ještě také mohou vázat molekuly vody, různé anorganické ionty, některé bílkoviny obsahují i vázané organické sloučeniny jako lipidy, cukry a podobně.

Jedná se tedy  o 22 molekul, které, když se různě poskládají k sobě a svážou se peptidovou vazbou – tvoří z velké části naše tělo, svaly, kosti, vlasy, nehty, řídí vývoj našeho organismu, jsou součástí naší DNA.

Co myslíte? Zdá se to celkem málo, 22 molekul. A přesto těchto 22 molekul doslova TVOŘÍ naše těla!

Myslím, že je zajímavé to vědět. 

 

 Zdroj odborných informací: Chemie potravin I, J. Velíšek aj. Hajšlová

 

Praktické tipy a recepty

Rybízáci 🙂

Když dozraje rybíz, je ho všude plno a nás ještě navíc zásobuje i náš soused. No a…

Jak na domácí JOGURT

Udělat si doma jogurt je v podstatě strašně moc jednoduché. Hlavní a podstatnou podmínkou je mít kvalitní…

Chlebíček z lískových oříšků

Když jsem byla malá, moje babička pekla často a nejen na svatby. Babička už nežije, ale podle…

Brambory zapečené s kysaným zelím a vajíčkem

Nemusíte přece kupovat jen exotické chia semínka či quinou.... co takhle pro změnu zelí, brambory a vajíčko....…

Rybí koláček

Kdysi dávno jsem se nechala zlákat pěknými recenzemi a zakoupila jsem knížku „Super recepty pro kojence a…

DORT se skrytým melounem pro dvouleťáka

Když se blížila oslava druhých narozenin mého syna, do poslední chvíle jsem netušila, co mu vytvořím za…

Cuketovo-patizonová polévka s batátem a cottage

Cuketovo-patizonová polévka s batátem a cottage pro celou rodinu! Ač se to možná nezdá, je to opravdu…

Jablečno-mrkvový koláč s datlemi

Také se vám stává, že byste si rádi dali něco sladkého a dobrého, co by mohl jíst…

Kuřecí stehýnka v jemné hráškové omáčce

Mňamka pro mlsouny Kuřecí stehýnka v jemné hráškové omáčce doba přípavy: cca 30 minut náročnost:  jednoduché věk: od…

Ovesná kaše s hruškou a meruňkami

Zdravá sladká snídaně za pár minut Ovesná kaše s hruškou a meruňkami doba přípavy:  2 minuty doba vaření:…