LIMITY aneb Proč mě limity moc nezajímají…

Nedávno jsem četla článek, ve kterém autorka popisuje nákup kvalitních potraviny bez přidané chemie jako záležitost „afektovaných biomatek“, které si neuvědomují, že z nich prodejci pouze tahají peníze.

Tento názor považuju za zcestný a je už jedno, jestli se týká „biomatek“ pečujících o své děti nebo lidí, kteří jen dbají na své zdraví.

Jaký je tedy důvod opravdu si vybírat potraviny bez přidané chemie a to hlavně pro děti? 

Dám vám hned 3 důvody doplněné citacemi z důvěryhodných serverů, které si můžete rozklikat a další informace si doplnit sami.

Potraviny, a to i potraviny určené dětem, mohou obsahovat přidané látky, jako jsou stabilizátory, barviva a podobně, které nejsou zdravotně zcela žádoucí.

Pro tyto látky jsou stanoveny limity, tedy je určeno maximální množství dané látky, které smí výrobek obsahovat, nebo množství látky, které je pro člověka ještě bezpečné (například v miligramech na kilogram váhy člověka za den).

Jedná se například o limity pro azobarviva (ty jsou hodně často obsaženy v různých cukrovinkách pro děti, jako jsou lízátka, bonbóny, zmrzliny, zdobení na cukrovinky ale i například některé kompoty) . Také jde ale například o limity pro glutamáty či obsah dusitanů a mnoha jiných látek…

Možná patříte mezi lidi, kteří věří, že vše, co koupí v obchodě „musí“ být přece nezávadné.

A pokud taková potravina nějaké o Ečko obsahuje, je tento výrobek jistě kontrolován a obsah daného Ečka je určitě ve stanoveném limitu.

Zde jsou 3 důvody, proč si myslím, že je lepší se takovým výrobkům přesto vyhýbat:

  1. Limity se mění!

A to někdy i dost radikálně. Stanovit limity pro tyto látky není jednoduché a nelze přitom vycházet z přímé studie na subjektech, pro které je výrobek určen.

Jednoduše řečeno: Například v případě kojenců či batolat, těžko někdy proběhne toxikokinetická či jiná studie provedená na malých dětech určující, v jaké koncentraci je již použití nějaké látky závadné a při jaké koncentraci dané látky již dítěti opravdu způsobí obtíže. Taková studie je neetická a nikdy nebude uskutečněna.

  • V roce 2012 došlo, na doporučení EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) k úpravě limitů několika AZOBARVIV:

Cituji:

„V roce 2012 byly například sníženy limity u tří potenciálně závadných barviv (chinolinová žluť – E 104, žluť SY – E 110 a košenilová červeň A – E 124) a to proto, aby cituji: „ aby bylo zaručeno, že nebudou překročeny nově snížené hodnoty ADI (přijatelný denní příjem, na doporučení úřadu EFSA) ani u spotřebitelů s vysokou konzumací příslušných produktů, a to především u dětí

E104 (chinolinová žluť) – Původní limit: 10 mg/kg na den, nový limit: 0,5 mg/kg na den

Tj. limit snížen 20x!

E124 (košenilová červeň A) –  Původní limit: 4 mg/kg na den, nový limit: 0,7 mg/kg na den

(poznámka: V některých zemích, například ve Spojených státech amerických, Norsku a Finsku, je E124 považována za karcinogen. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ho má v současnosti na seznamu zakázaných látek a opakovaně zabavuje potraviny dovážené z Číny, které ho obsahují)

E110 (žluť SY) –  Původní limit: 2,5 mg/kg na den, nový limit: 1 mg/kg na den

Zdroj: http://www.agris.cz/clanek/175236  Agronavigator.cz

Všechna tyto uvedená azobarviva najdeme v různých cukrovinkách, nealkoholických nápojích a jiných výrobcích určených i dětem.

Takže pokud byste před rokem 2012 dali dítěti výrobek s daným množstvím uvedených barviv, schválený jako bezpečný, dnes už byste ho ani nekoupili, protože by byl považován za nebezpečný. 

  • Glutamáty

Novější informace se týká glutamátu v potravinách, které konzumujeme. EFSA vyzývá k zásadnímu omezení glutamátu v potravinách.

Za bezpečné množství považuje 30 mg/kg tělesné váhy. V EU je nyní povoleno přidat až 10g na 1kg potraviny.

„Úřad dospěl k závěru, že odhadovaná expozice kyselině glutamové a glutamátům ve stravě může překročit nejen bezpečné množství, ale také dávky, které mohou vyvolat u některých skupin populace nežádoucí účinky“

Odhadli, že expozice glutamátům přidávaným do potravin může překročit navrhovanou hodnotu příjmu (ADI) u jedinců všech skupin populace, jejichž strava se skládá z většího množství potravin obsahujících tyto přídatné látky. To platí i pro batolata a děti se střední expozicí. Expozice může také překročit dávky vyvolávající některé nežádoucí účinky (např. bolest hlavy), a to u vysoce exponovaných jedinců, jako jsou děti a dospívající.

  • Dusitany a dusičnany

EFSA považuje hladiny dusinanů a dusičnanů přidávaných do potravina za bezpečné. Pokud se ale do komentáře lépe začteme, dočtete se toto:

Cituji:

„U dusitanů používaných jako potravinářské přídatné látky experti odhadli, že expozice se pohybuje v bezpečných hladinách pro všechny skupiny obyvatel, s výjimkou dětí vystavených vysoké expozici, u kterých může být hodnota ADI nepatrně překročena. Expozice dusitany ze všech potravinových zdrojů může překročit hodnotu ADI u kojenců, batolat a dětí se střední expozicí a u jedinců s vysokou expozicí ze všech věkových skupin.

Dusitan je také spojen s tvorbou skupiny sloučenin známých jako nitrosaminy, z nichž některé jsou rakovinotvorné. Experti EFSA proto také odhadli tvorbu nitrosaminů v těle po požití dusitanů ve formě potravinářských přídatných látek. Dospěli k závěru, že pokud jsou dusitany použity ve schváleném množství, je jejich podíl na celkové expozici nitrosaminy z hlediska zdravotních rizik zanedbatelný.“ 

Na webu českého svazu zpracovatelů masa se dočteme:

Konzumace masných výrobků je naprosto bezpečná. Výjimku mohou představovat jen malé děti, pro které jsou ale určeny jiné potraviny než masné výrobky.

  1. Limity a děti

 Jak jste již mohli vyčíst, limity nežádoucích přidaných látek v potravinách většinou nejsou stanovovány s ohledem na děti, kojence či batolata.

Limity jsou většinou stanoveny v hmotnostních jednotkách, například mg (miligram) na kilo tělesné váhy na den.

To vyjadřuje kolik miligramů tedy může člověk o dané tělesné váze sníst za 1 den. Například 10 mg/kg/den nám tedy říká, že „bezpečné“ je sníst 10 mg přidané látky na 1 kg vaší váhy za 1 den.

Tedy vážíte-li 60 kilo, můžete sníst 600 mg této látky. Podle toho je upraveno množství přidaných látek, které je v nějaké potravině přítomno. Počítejte ale se mnou:

Příklad: (jedná se pouze o názorný příklad pro pochopení počtů)

Limit: 1 mg/kg/den

Výrobek určený pro dospěláka o průměrné váze 60 kg: obsahuje tedy 60 mg přidané látky.

Stejný výrobek sní dospělý (60kg) a dítě (10 kg):

Dospělý tedy sní: 1mg/kg (je v limitu)

Dítě sní: 6 mg/kg (dítě má expozici 6x vyšší, než je povolený limit)

  1. Kontroly

Kontrolní úřady kontrolují kvalitu potravin a jsou tu proto, aby, jak říkám, „nacházely“. Není reálné, aby kontrolou prošly veškeré výrobky, které na trhu můžete koupit, a ač mi i malý výrobce pracující s azobarvivy tvrdí, že jeho výroba je dostatečně auditována, vzhledem k nedostatkům na etiketě výrobku a tak dále mám důvod o kvalitě výrobků pochybovat.

Na etiketě se o množství přidaných látek nedozvíte mnohdy nic (pouze, že tam jsou) a i kdyby, nedozvíte se, jestli je uvedené množství řádně dodržováno.

Příkladem, že na trh mohou proniknout nekvalitní potraviny může být například i tato „aféra“ s toxickými chia semínky koupenými v obchodě se zdravou výživou…

https://www.stream.cz/adost/10018944-toxicka-chia-seminka

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře