Jak může strava matky ovlivnit zdraví dítěte včetně následků po očkování.

Kdysi jsem se setkala se ženou, jejíž syn měl po očkování velmi silnou reakci, která vyústila ve velké zdravotní problémy. Dítě bylo očkováno ve 4 měsících přesto, že již mělo počínající atopický ekzém.

Po očkování se miminku postupně rozjel nejen ekzém, ale také psychické problémy.

Bohužel, když byla tato žena těhotná, svoji stravu neřešila vůbec, stravovala se víceméně podle trendů, které se jí zdály být v pořádku. Chvíli byla veganka, chvíli makrobiotička, chvílemi si dopřála od všeho….

Netvrdím, že není v pořádku stravovat se podle nějakého výživového směru, ale pokud je žena těhotná, měla by se informovat, zda její strava obsahuje vše potřebné pro vývoj dítěte. A jak se ukazuje, má péče o náš „druhý mozek“ tj. střeva a zažívací systém mnohem větší význam, než se zdá.

Znám i jinou maminku, jejíž dcerka byla očkována ve 4 měsících a proběhlo to bez  následků, které by s očkováním mohly být spojovány.

Může mít tedy něco společného strava matky a reakce dítěte na očkování?

Ukazuje se, že ano.

Samozřejmě, že vliv na zdraví dítěte má mnoho faktorů a problematika očkování je velmi složitá. Nicméně, jak se ukazuje, svou roli hraje i vliv střevní mikroflory matky dítěte.

Pokusím se to vysvětlit jednoduše.

Všichni asi ví, že očkovací vakcíny obsahují určité množství látek, které mohou být pro lidský organismus toxické. Tyto látky mohou po vakcinaci prostoupit až do mozku dítěte, kde se mohou kumulovat a způsobit tak zdravotní potíže s dlouhodobými následky.

Ale lidské tělo je úžasný nástroj a tak nám lidem příroda nadělila něco, co náš mozek (a vůbec náš centrální nervový systém (CNS = mozek plus mícha)) chrání před toxiny.

Tomuto „zázraku“ se odborně říká hematoencefalická bariéra.

Hematoencefalická bariéra je jakési „rozhraní“ oddělující náš centrální nervový systém a krevní řečiště.

(Pokud by to někoho zajímalo odborněji, v odkazech na konci tohoto článku najde podrobnější a odbornější popis a odpovědi) .

Ovšem náš mozek ke svému správnému vývoji jisté množství kovů potřebuje, dokonce jsou pro jeho správný vývoj a fungování nezbytné, jako například zinek, železo či měď. Jenomže ho potřebuje v určité míře – ne příliš a ne málo.

Hematoencefalická bariéra má tedy za úkol regulovat, co se do mozku dostane a co ne. Udržuje jakousi rovnováhu a má za úkol zabraňovat vstupu potenciálně toxických látek, které se nám z prostředí či jídla dostanou do krevního řečiště.

Pokud tedy hematoencefalická bariéra funguje správně, je schopna náš mozek ochránit, pokud ale správně nefunguje a je více „propustná“  hrozí, že do mozku propustí více toxinů a může tak dojít k poškození CNS.

Mají ale miminka po narození zcela funkční hematoencefalickou bariéru?

Když se miminko narodí, tak se stále vyvíjí. Velmi rychle roste. I jeho centrální nervový systém se stále vyvíjí, dokonce pH jeho žaludku je trochu jiné, než u starších dětí či dospělých lidí.

V práci na téma „Význam hematoencefalické bariéry pro absorpci kovů do mozku“ (Katedra fyziologie živočichů a vývojové biologie)- odkaz viz níže) se dočteme toto:

Cituji:

Hematoencefalická bariéra není plně vyvinutá až do zhruba 6 měsíců po narození. Toxické látky se ve vyvíjejícím se mozku zadržují mnohem snadněji než ve zralém. Studie na zvířatech dokázaly, že toxický efekt chemických látek je odlišný v různých stupních vývoje.

Tyto rozdíly v účinku mohou být dány rozdílnou kinetikou nebo závisí na postupném vývoji receptorů. Mozek je obzvlášť náchylný, během růstového spurtu, což je perioda, ve které mozek podstupuje několik zásadních změn, jako dendritický a axonální růst, synaptogeneze, myelinizace apod.“

 

Proč ale některé děti reagují tak silně a jiné ne?

Vrtalo mi to hlavou až donedávna, kdy mi můj otec, molekulární biolog a genetik poslal odkaz na vědeckou práci na téma „Střevní mikroflóra ovlivňuje permeabilitu hematoencefalitické bariéry v mozku“.

(odkaz na tuto vědeckou práci najdete níže, koho toto téma zaujalo a je zběhlý v angličtině, opravdu vřele doporučuji si celou práci přečíst).

Tato práce, kterou provedl tým vědců ze Švédska, Singapuru a USA byla publikována v Science Translational Medicine.

Vědci sledovali vliv toxinů a jejich pronikání do mozku tedy funkci hematoencefalické bariéry v závislosti na stavu střevní mikroflory u dvou skupin myší.

Jedna skupina žila normálně a jejich střevní mikroflóra byla v běžném stavu. Druhá skupina myší byla držena ve sterilním prostředí. Pronikání toxinů hematoencefalickou bariérou bylo sledováno pomocí značených protilátek, které byly poté v mozku myší sledovány.

Ze studie vyplynulo, že u myší držených ve sterilním prostředí došlo k prosakování bariéry mláďat již před jejich narozením. U myší, jejichž matky měly pestrou střevní mikroflóru, k pronikání bariéry nedocházelo.

Dále bylo prokázáno, že prosakování bariéry u mláďat myší ze sterilního prostředí (tedy mláďat myší s chudou střevní mikroflórou) přetrvává až do dospělosti. Jejich stav se zlepšil, jakmile jim byly vloženy střevní bakterie.

Cituji:

„Tyto poznatky vrhají zcela nové světlo na funkci našich miniaturních střevních pomocníků. Jejich přítomnost tedy dalece překračuje jejich funkce ve střevech a může ovlivňovat správné fungování mozku během našeho života.

Poznatky dále vyzdvihují důležitost mikroorganismů během prenatálního vývoje. Složení mikroorganismů v našem zažívacím traktu se neustále mění, ať už vlivem různé stravy, kterou přijímáme nebo např. působením antibiotik, které užíváme při infekčních nemocech.

To nastoluje otázku, zda se i propustnost hematoencefalitické bariéry nemění v závislosti na složení našeho mikrobiomu“¨

Shrňme si to tedy:

Pokud necháme očkovat dítě mladší 6 měsíců, toto dítě nemá ještě zcela vyvinutý ochranný systém proti pronikání toxinů do mozku a je tedy možné, že do jeho mozku se dostanou toxické látky, které mohou způsobit zdravotní potíže s dlouhodobými následky.

Navíc, pokud má dítě zdecimovanou nebo prostě chudou střevní mikrofloru,  je pravděpodobné, že bude docházet k pronikání toxinů do mozku dítěte více, než u dětí, jejichž mikroflóra je pestrá.

 

Závěrem:

Tímto článkem nechci nikoho děsit a ani brojit proti očkování.

Jen si myslím, že by se očkovat mělo s rozumem a s ohledem na konkrétní dítě a to až po ukončení 6 měsíc věku dítěte.

Další věc, kterou si odnáším je, že žena by v těhotenství měla dbát o svoji stravu a o to, v jakém prostředí se pohybuje – protože to může velmi ovlivnit zdraví jejího dítěte.

Toxické látky včetně těžkých kovů totiž do lidského těla nepronikají jen z očkovacích vakcín, ale i z potravin či životního prostředí. A péče o náš „druhý mozek“ tj střeva se zdá být dobrým prostředkem, jak dítě chránit ještě před jeho narozením.

V článku jsou použity informace pouze z odborných zdrojů, neobsahuje žádné vymyšlené údaje či údaje z nevěrohodných zdrojů. Všechny odkazy, ze kterých článek čerpá najdete níže.

Omlouvám se všem odborníkům za velké „zjednodušení“ popisu hematoencefalické bariéry atd, ale snažím se článek udělat „čitelným“ i pro lékařské neodborníky.

Odkazy:

Význam hematoencefalické bariéry pro absorpci kovů do mozku Jana Patková, Školitel: RNDr. Maxmilián Vojtíšek, CSc., SZÚ Interní garant : Doc. RNDr. Bohumír Štefl, CSc., Katedra fyziologie živočichů a vývojové biologie

 

http://www.gate2biotech.cz/strevni-mikroflora-ovlivnuje-permeabilitu-hematoencefaliticke-bariery-v-mozku/?fbclid=IwAR28DSsqOAlsFkcbByrx5V8hcsaQ_hQxYilLgOhgsoAahE_MDkT8c6WVp3g

 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25411471

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4396848/

http://rozalio.cz/o-ockovani/131-ze-zahranii/131-mozek-a-okovani

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře