Dusičnany a první příkrmy pro miminka. Jak to vlastně je?

Jak moc ohrožují dusičnany v zelenině miminka, která si začínají na pevnou stravu teprve zvykat?

Proč jsou dusičnany vlastně nebezpečné a můžu nějak ovlivnit jejich množství v připraveném jídle?

Také si kladete tyto a podobné otázky? To asi každá maminka, která začíná přikrmovat své dítě a váhá, jestli vůbec má cenu začít pro dítě vařit, když se na nás ze všech stran valí varování před dusičnany a reklamy na „skleničky“.

Jak to tedy vlastně s těmi dusičnany je?

Dusičnany jsou dnes běžně obsaženy v zelenině i ve vodě a pravdou je, že mohou představovat problém hlavně pro miminka. A to nejvíce pro miminka do 3 měsíců a i poté je stále nutno dbát na kvalitní potraviny, hlavně do 6 měsíců věku miminka.

Proč jsou ohrožena hlavně miminka?

Vždy bychom měli mít na paměti, že organismus miminka není ještě zdaleka tak odolný, jako ten náš. Teprve vyvíjí a ne všechny mechanismy v tělíčku malého dítěte již fungují tak, jako u dospělého člověka.

Po požití velkého množství dusičnanů může dojít k otravě dusičnany (odborně nazývané methemoglobinéme). To znamená že může dojít k situaci, kdy vysoká koncentrace dusičnanů přijatých v potravě způsobí, že v organismu přestane fungovat přenos kyslíku a organismus se začne dusitVysoký obsah dusičnanů v potravě může tedy způsobit dušení miminka!

Jak to? (teď trocha biochemie). Přenos kyslíku v těle zajišťuje hemoglobin. Hemoglobin kyslík „dodává“ do celého organismu. Zjednodušeně řečeno, pokud se do organismu dostane velké množství dusičnanů, dojde k přeměně hemoglobinu na jinou molekulu, která již není schopna vázat kyslík. Organismus přestane být zásobován kyslíkem a začne se dusit. Dusičnany sami o sobě toxické nejsou, ale v těle se přeměňují na dusitany, které způsobují přeměnu hemoglobinu na molekulu neschopnou vázat kyslík, takzvaný methemoglobin. Ten již ale není schopen zásobovat tělo kyslíkem.

Organismus dospělého člověka má již vyvinuté mechanismy, které otravě dusičnany zabraňují. U dospělých (a starších dětí) již fungují enzymové systémy, které udušení zabraňují. Enzym, který tuto přeměnu reguluje, je však v organismu dítěte pouze zhruba v polovičním množství, než v organismu dospělého člověka a tak organismus kojence, na rozdíl od organismu dospělého člověka, není schopen se methemoglobinémii efektivně bránit.

Dalším faktem je, že žaludeční pH kojenců je vyšší, než u dospělého člověka (nebo starších dětí). To je důležité, protože to znamená, že dětský žaludek obsahuje více bakterií, které v tomto méně kyselém prostředí dokáží přežít a které napomáhají přeměně dusičnanů na dusitany a následně (jak je uvedeno výše) vzniku molekuly neschopné přenášet kyslík.

Je prokázáno, že hemoglobin (přenáší kyslík) u dětí mladších 3 měsíců se oxiduje na methemoglobin (nepřenáší kyslík) mnohem snadněji, než u starších dětí.

Zhruba ve věku 3 měsíců se pH v žaludku dítěte snižuje (tj. zvyšuje se množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku) a tím dochází ke zničení většího množství baktérií, které napomáhají právě přeměně hemoglobinu na methemoglobin.

Ve věku asi 6 měsíců je trávící systém dítěte již vyvinutý úplně a nejsou v něm již žádné bakterie napomáhající přeměně dusičnanů na dusitany. U starších dětí a dospělých jsou dusičnany již absorbovány a vylučovány a methemoglobinémie již nehrozí (ne samozřejmě za předpokladu extrémního předávkování dusičnany, což při normálním stravování a požívání kvalitní zeleniny nehrozí. Také je nutné dbát na správné skladování potravin i hotového jídla a na přiměřené množství snědeného jídla).

Proto vždy dbejte na doporučení a s příkrmy nezačínejte dříve, než od ukončeného 4. měsíce věku dítěte.

Pokud začínáte přikrmovat dítě od ukončeného 4. měsíce (a samozřejmě i později) dbejte na kvalitní potraviny a pro vaření používejte kvalitní zeleninu. Organismus dítěte staršího 4m (resp. 6 m)by měl být schopen si s přísunem dusičnanů v množství, které dokáže takové miminko sníst, poradit. Samozřejmě za předpokladu, že mu předložíte kvalitní zeleninu. Rozhodně nikdy nepodávejte kojencům zeleninové příkrmy připravené z neověřených zdrojů zeleniny před koncem třetího měsíce života!

Jakou zeleninu tedy nakupovat? A můžeme nějak ovlivnit množství dusičnanů přípravou zeleniny?

Ano, můžeme. Jednak je důležité pro vaření použít kvalitní zeleninu. Buď můžete nakoupit zeleninu v Bio kvalitě z ověřených zdrojů, nebo, pokud začínáte přikrmovat v  zimě, můžete si sezónní zeleninu zamrazit a využít ji, až ji budete potřebovat. Pokud nakupujete, nekupujte ty největší kusy, ty jsou nejstarší a tudíž pravděpodobně obsahují dusičnanů více, než zelenina, která nebyla tak dlouho v zemi. Raději kupte mrkev menší a pokřivenou, než obrovskou krásně rovnou mrkev, která pravděpodobně bude urychlena hnojivy. Samozřejmostí je nekupovat zeleninu poškozenou, nahnilou či s plesnivou, ani když je plíseň „pouze“ na okolních kusech v přepravce a podobně.

Některé druhy zeleniny obsahují dusičnanů více, než jiné. Vysoké množství dusičnanů může obsahovat hlavně zelenina jako je červená řepa, špenát (ten by se po uvaření neměl již ohřívat a také neskladovat dlouho v lednici), dýně, brokolice (hlavně košťály), saláty a další listová i kořenová zelenina. Nejvíc dusičnanů se soustřeďuje v zelenině rychlené, pěstované ve sklenících. Jejich obsah závisí kromě jiného na míře slunečního svitu. Teplo, nedostatek světla a silná koncentrace hnojiv jsou hlavní faktory, které přispívají k tomu, že zelenina pěstovaná ve sklenících obsahuje více dusičnanů než ta, která roste volně na poli.

Množství dusičnanů ale kolísá nejen mezi druhy, ale dokonce i během dne. Když si v létě uříznete salát ráno, je v něm víc dusičnanů, než když si ho uříznete večer. Proto je dobré listovou zeleninu sklízet navečer. I pokud začínáme vařit ze zeleniny, která obsahuje méně dusičnanů, než jiné druhy, například cuketa, musíme se mít na pozoru před jinými složkami. Cuketa například nesmí být hořká. Pokud je hořká, nesmí být pro příkrm použita.

Pravidlem je, že pokud vaříme pro miminko, vždy musíme suroviny, ze kterých příkrm připravujeme, stejně tak jako výsledné jídlo ochutnat a to předtím, než ho miminku podáme.

Jak ovlivnit množství dusičnanů při přípravě zeleniny?

Dusičnany se mohou v některých druzích zeleniny kumulovat hlavně na určitých místech a tak u některých druhů zeleniny můžete i přípravou zeleniny ovlivnit množství dusičnanů ve výsledném jídle.

V hlávkovém listu se dusičnany soustřeďují především ve vnějších listech a žebrech. Odstraněním těchto částí je možné snížit obsah dusičnanů až o 30 %. V případě zelí odstraňte košťály a nekonzumujeme ani okrajové listy a pokud možno vykrojte „žebra“. Při přípravě brokolice či květáku nepodávejte dětem košťály, u špenátu zase konzumujte pouze listovou část a odstraňte stopky. U červené řepy se prý nemá konzumovat místo ve spodní špičce.

U pórku by mělo být nejvíce dusičnanů v sytě zelených listech, takže je lepší konzumovat hlavně světle zelenou a bílou část. U mrkve a petržele je prý nejvíce dusičnanů soustředěno na horním a dolním okraji a uprostřed. Takže pokud si nejste jistí nebo pochybujete o kvalitě mrkve, buď ji nepoužívejte, nebo alespoň ukrojte tyto části.

Voda, voda, voda

Pravdou je, že při konzumaci zeleniny do svého těla zdaleka nedostanete tolik dusičnanů, jako jich můžete dostat z vody, která je pro kojence nejvýznamnějším zdrojem dusičnanů. Jakou vodu pro kojence používat?

Nejlépe by bylo používat vodu, která obsahuje málo dusičnanů (vodu s obsahem dusičnanů 35 mg/l mohou (z hlediska dusičnanů) používat děti od narození. Limitní hodnota (50 mg/l) je stanovena právě s ohledem na riziko kojenecké methemoglobinémie). Zároveň by mělo být co nejmenší riziko bakteriální kontaminace. Takto kontaminovaná může být i balená voda při nevhodném skladování v PET lahvích, například na sluníčku v teple a podobně, nejen u vás, ale také ve skladech v obchodech před tím, než si ji koupíte. Pozor, převařením vody se zbavíte některých bakterií, ale ne dusičnanů.

Z toho vyplývá, že nejlepší by bylo mít přímo zdroj vody, pramen, kde je kontrolován obsah dusičnanů a zároveň voda není skladována v PET lahvích. Ale k takové vodě má dnes málokdo přístup.

Můžete si také nechat udělat laboratorní rozbor vaší vody (akreditovaných laboratoří, které vám udělají rozbor vaší pitné vody najdete na internetu opravdu dost, například ZDE,), abyste věděli, jaký je obsah dusičnanů a dalších látek ve vaší kohoutkové vodě a podle toho se rozhodnout, co bude případně vaše miminko pít.

Nejlepším a nejjednodušším řešením je dítě kojit. Pokud dítě plně kojíte, i v 6 měsících jiné tekutiny nepotřebuje.

Kojené děti nejsou ohroženy otravou dusičnany z mateřského mléka, neboť do něj významně nevstupují. 

Jak poznám, že dítě má methemoglobinémii?

Hlavním příznakem je namodralá barva kůže, hlavně v okolí úst a očí (protože methemoglobin prosvítající kůží má jinou barvu než normální hemoglobin). Tomuto jevu se říká „cyanóza“, nebo také „modrání dítěte“. V takovém případě neváhejte a ihned volejte sanitku, dítě musí být převezeno do nemocnice. Nedostatek kyslíku se dále projeví poruchami vědomí. Tělo se sice snaží dýchat rychleji, ale rychlejší proudění krve nepomůže, protože methemoglobin žádný kyslík nepřináší. Objeví se bušení srdce, zmatenost, bezvědomí a nakonec smrt. Pokud máte podezření na otravu dusičnany neváhejte a ihned volejte sanitku.

Závěr a shrnutí toho důležitého

Pokud začínáte dítě přikrmovat, nikdy nezačínejte dříve, než po ukončeném 4 měsíci věku. V této době by již miminko mělo mít vyvinuté mechanismy, jak se dusičnanům v potravě bránit.

Používejte kvalitní zeleninu (nejlépe v BIO kvalitě), případně při její přípravě myslete na to, že můžete některé části zeleniny, kde se kumulují dusičnany odstranit. Nevěřte trhovcům , kteří mají na cedulce ručně napsáno „BIO“. Myslete na to, že nejvýznamnějším zdrojem dusičnanů je pro kojence pitná voda a proto dbejte na kvalitu vody, kterou svému dítěti podáte.

NIKDY dítěti nepodávejte zeleninu z neověřených zdrojů před ukončeným 3 měsícem věku.

Uvařená jídla neskladujte v lednici déle, než 2 dny a opakovaně je neohřívejte, ohřejte případně jen tu porci, která se sní. Pokud jste uvařili jídla více, raději jídlo ihned zamražte. Jídla obsahující špenát neohřívejte ani neskladujte dlouho v lednici (množství dusičnanů tak narůstá).

Pokud možno kojte, vyhnete se tak problémům s kvalitou vody vhodné pro miminko.

Nezapomínejte, že zdrojem dusičnanů není jen zelenina, ale také voda a hlavně uzeniny, nepodávejte malým dětem uzeniny a výrobky s přidanými dusičnany.

 

Zajímají vás články na téma kojenci a batolata a jejich výživa? Podívejte se i na další články, které vám napoví, proč malým dětem nedávat uzeniny, nebo jak je to s kojenci a medem. Přečtěte si o tom, že některé věci a výrobky nejsou, jako dřív, nebo o bylinkách a dětech či si přečtěte o tom, jak to je s limity na přidané látky v potravinách vzhledem k dětem. Také si ZDARMA můžete stáhnout zajímavý ebook na téma Palmový olej v kojeneckém mléce, který cituje odborné publikace (nepojednává o ekologii a podobně) nebo ebook na téma „Jak podpořit laktaci, když se kojení nedaří“. Tyto a další články najdete na www.pidizrouti.cz. Ať se vám líbí a jsou k užitku!

 

Zdroj informací:

http://pediatrics.aappublications.org/content/116/3/784

http://www.maminkam.cz/dusicnany-v-zeleninovych-prikrmech

http://www.stefajir.cz/?q=methemoglobinemie

http://www.nemoci-priznaky.cz/methemoglobinemie/

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/dusicnany-v-potrave-a-jak-minimalizovat-jejich-negativni-dopad-na-zdravi

http://kojenecka-voda.info/

https://ekonomika.idnes.cz/mame-se-bat-dusicnanu-051-/test.aspx?c=2003M107U05A

http://www.vegetarianskarodina.cz/clanky/dusicnany-v-zelenine-a-ovoci/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře