Co o mateřském mléce možná nevíte

Odedávna, když se dítě narodilo, matka ho začala krmit mateřským mlékem. Když to nešlo, pořídila se kojná.

Když se ani to nepovedlo, muselo se dítě dokrmovat mlékem kozím nebo kravským, ovšem naředěným a doplněným odvarem třeba z ovesných vloček nebo rýže a i tak všichni věděli, že dítě s docela velkou pravděpodobností zemře. Tak to chodí v některých odlehlých krajinách světa dodnes.

Když jsem byla před třemi lety v Mongolsku, na čínsko-mongoslké hranici široko daleko nenajdete obchod, kde by prodávali Sunar, zato v každé jurtě, kde mají malé dítě jej matka kojí. Jiná možnost prostě není.

Bohužel, u nás je běžné, že zajdete do obchodu a koupíte náhražku – umělou kojeneckou výživu. Na pultech supermarketů jsou jich plné regály. Na mateřské mléko jsme se začali dívat jako na „potravu“ pro dítě a podléháme dojmu, že každou potravinu lze už dnes nahradit její instantní verzí, že?

Mateřské mléko ale není jen „potrava“. Mateřské mléko má za úkol mnohem více. Má za úkol dítě připravit na život mimo matčino tělo a dítě chránit.

A to nejen po dobu kojení, ale po celý jeho život nejen tím, jak „nastaví“ mikrofloru dítěte.

O utváření trávícího systému dítěte, nastavení střevní mikroflory a imunitního systému totiž rozhodují právě první dny života a také to, jestli je dítě kojeno.

Mohla bych zde vypisovat složité názvy jednotlivých složek mateřského mléka a jejich obsah, ale to by nebylo tak zajímavé, jako když zde vypíšu pár opravdu zajímavých věcí, které mateřské mléko umí…

Když se dítě narodí, prvnímu mléku, které matka pro novorozeně tvoří, se říká kolostrum.  A zde začíná ten zázrak, že se mateřské mléko od první kapky přizpůsobuje svým složením potřebám vyvíjejícího se dítěte.

Kolostrum, které pije novorozeně po porodu, obsahuje hlavně vysoký podíl bílkovin, z toho asi 50% je sekreční imunoglobulin A (IgA). To jsou látky, které mají za úkol „odchytit“ škodliviny a transportovat je pryč z organismu dítěte. Kolostrum poskytuje čerstvě narozenému dítěti specifickou ochranu před novými viry a bakteriemi a připravuje jeho organismus na nové mimoděložní prostředí.

Kolostrum má zároveň o něco nižší obsah sacharidů a tuků (než mléko určené pro staršího kojence) a spoustu dalších důležitých látek, které dítě pro svůj start do života potřebuje.

Mateřské mléko, které se začne tvořit o několik dnů později, má výrazně vyšší obsah sacharidů i tuků a obsah bílkovin se postupně snižuje. Složení mateřského mléka se přizpůsobuje potřebám dítěte, a to jak vzhledem k věku, tak k zdravotnímu stavu. Složení mléka se může měnit během dne, ale i od kojení ke kojení, podle potřeb dítěte. Ač to zní neuvěřitelně, je to tak.

Mateřské mléko každé matky je unikátní. Záleží i na tom, kde se matka s dítětem pohybují, jakým virům či bakteriím jsou vystaveni a podle toho tělo matky tvoří protilátky, které předává dítěti pomocí mateřského mléka.

Zajímavá otázka ale je, jak je možné, že pokud je dítě vystaveno viru či bakteriím, kterým matka vystavena nebyla (v její krvi se antigenní složky nenachází), mateřské mléko přesto antigeny proti dané bakterii obsahuje?

Vědci prokázali protilátkovou odpověď, která je vyvolána přímým kontaktem úst dítěte a prsu matky (protilátková odpověď je vyvolána pronikáním antigenu z úst dítěte do makrofágů a poté lymfocytů mléčné žlázy).

Bylo potvrzeno, že existuje významné spojení mezi buňkami cestujícími ze střeva až do mléčné žlázy. Tedy spojení mezi lymfatickou tkání střevního či dýchacího traktu a ostatních částí slizničního systému. Jednoduše řečeno – imunitní reakce a odpověď probíhá mezi zažívacím traktem a mléčnou žlázou.

Matka tedy nemusí sama přijít do kontaktu s virem či bakteriemi. Pouhým přisátím dítěte k prsu matky dochází k výměně informace o tom, co dítě potřebuje. Tato informace přes sliznici dítěte (ústa) a mléčnou žlázu putuje tělem matky, které začne tvořit protilátky a ty zase posílat v mateřském mléce svému dítěti.

V mateřském mléce byly nalezeny například protilátky (imunoglobuliny) schopné dítě ochránit i před nemocemi, jako je salmonela, cholera, chřipka, dokáže dítě chránit před pneumokoky, před kvasinkami a mnoha dalšími nemocemi.

Ale nejen to. U kojených dětí ve srovnání s dětmi krmenými umělou kojeneckou výživou byl také prokázán nižší výskyt atopického ekzému a astmatické bronchitidy. Předpokládá se, že mateřské mléko obsahuje protilátky chránící proti alergii, které zabrání možnosti pronikání alergenu přes střevní stěnu dítěte, a tak k alergii v pozdějším věku nedochází.

A co víc: v roce 1995 zkoumali vědci účinky mateřského mléka na přilnavost bakterií k povrchu zhoubných buněk jedné z forem plicní rakoviny. Autoři zjistili, že mateřské mléko v krátké době zničí nejen bakterie, ale také nádorové buňky a že některá z látek v mateřském mléku spouští molekulární mechanizmus, který vede k sebezničení rakovinových buněk.

Později pak publikovali studii, ve které popsali bílkovinný komplex mateřského mléka, který zabíjí rakovinové buňky, ale šetří buňky zdravé. Dokonce již byly provedeny první klinické studie ovšem molekulárně-biologické zkoumání mechanismu účinku je velmi složité.

Mateřské mléko obsahuje také mastné kyseliny, které jsou podstatné pro vývoj centrálního nervového systému (mozek, mícha) a také oční sítnice. Bylo prokázáno, že krmení předčasně narozených dětí mateřským mlékem má ochrannou úlohu před retinopatií.  Retinopatie, je onemocnění sítnice, které v nejhorších případech může vést až k jejímu odchlípnutí a vážnému poškození zraku dítěte.

Mateřské mléko obsahuje spoustu unikátních látek, z nichž každá má svůj význam.

Neocenitelnou a nenahraditelnou roli v osídlení střev a vůbec zažívacího traktu dítěte mají také tzv. „oligosacharidy mateřského mléka“.

Jsou to látky, které, jednoduše řečeno, dítě neumí strávit. Jsou odolné vůči gastrointestinálnímu trávení, přecházejí do tlustého střeva a zde se stávají „potravou“ pro ty „dobré“ bakterie, které potřebujeme pro své trávení a dobrou funkci našich střev. Pro dítě jsou to první tzv. prebiotika – tj. potrava pro střevní bakterie. Navíc mají i antimikrobiální efekt.

Dokáží dítě chránit před patogenními organismy tím, že na sebe vážou patogeny a tím zabraňují jejich uchycení na sliznici. Je to dokonalá ochrana před E Coli, campylobakterem,  listerii, salmonelou atd.

Když se oligosacharidy mateřského mléka začnou rozkládat, začne se uvolňovat kyselina sialová, která je nezbytná pro vývoj mozku, ovlivňuje tvorbu paměti a vznik nervových spojení.

Vědci se snaží tyto komplexy oligosacharidů mateřského mléka napodobit aby byly i složkou umělé kojenecké výživy, ale není to zcela možné. Bylo totiž zjištěno, že některé oligosacharidy mateřského mléka mají tak složitou chemickou strukturu, že je téměř nemožné je syntetizovat v laboratoři.  Navíc bylo identifikováno více, než 200 různých struktur oligosacharidů, u některých z nich stále není známa jejich funkce….

Další zvláštností je, že složení oligosacharidů mateřského mléka je genetickou záležitostí. To znamená, že každá žena má složení mateřského mléka jiné i v závislosti na své genetické výbavě.

Je prokázáno mnoho dalších podivuhodných spojení mezi střevní mikroflórou, na jejíž osídlení se v prvopočátku podílí právě mateřské mléko a ostatními funkcemi lidského organismu. A to od vývoje centrálního nervového systému až po psychické poruchy.

Další věc, která se prokázala a mě osobně přijde naprosto úžasná, je, že u kojených dětí je menší výskyt zubního kazu než u dětí krmených umělou kojeneckou výživou. Ukázalo se, že hlavní roli hraje opět mateřské mléko, tentokrát v kombinaci se slinami dítěte.

Bylo prokázáno, že při kontaktu slin dítěte a mateřského mléka vzniká sloučenina, jejíž součástí je v určitém množství peroxid vodíku. Vznik této sloučeniny dále aktivuje enzymatický systém (laktoperoxidaza), který se podílí na vzniku další sloučeniny, která má antibakteriální účinky.

Tyto látky vznikající při kontaktu slin a mateřského mléka mají antibakteriální účinky a regulují množství mikroorganismů a patogenů v dutině ústní dítěte.

Jak je vidět, mateřské mléko každé matky je jedinečné a opravdu nenahraditelné. Jeden krátký článek je bohužel velmi málo místa na popis něčeho tak unikátního, jako je mateřské mléko.

A tak již jen pár zajímavostí a informací.

Víte, že u nás v ČR je zakázáno kojit cizí dítě, a to z důvodu možnosti přenosu například HIV viru, syfilis a dalších nemocí? Nebo to, že mateřské mléko obecně je považováno za skvělý ukazatel znečištění životního prostředí dioxiny či polychlorovanými bifenyly?  To, a mnohem více informací o kojení jako takovém, o právních dopadech, o etickém kodexu a mnohem více  se dozvíte na webu http://www.kojeni.cz/.  Ohledně praktických informací a problémů s kojením se obraťte na laktační poradkyni, jejichž seznam najdete na stránkách http://www.kojeni.cz/maminkam/poradci/.

V případě jakýchkoli otázek k tématu se můžete obracet na mě a napsat mi přes fb nebo na adresu viki-info@pidizrouti.cz, velmi ráda vám zodpovím vaše dotazy.

 

Co ale dělat, když se kojení nedaří nebo není z nějakého důvodu možné, nebo kdy se kojení vyloženě nedoporučuje?. Jaké jsou možnosti? Jak vybrat z široké nabídky umělé kojenecké výživy, na co si dát pozor a proč? Na to vše se můžete těšit přístě…

 

Citace:

Pediatrie, 6. vydání, A. C. Muntau; https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/01/03.pdf; https://www.qut.edu.au/science-engineering/about/events/events-items?id=137830; https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-5/materske-mleko-imunita.html; https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-4/prirozeny-porod-kojeni-hodne-bakterie-si-rozumeji.html; https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-2/materske-mleko-proti-nadorovym-bunkam.html

Hledáte odpovědi na otázky ohledně stravování vašeho miminka? Co mu vařit, co už smí jíst a co ne a zajímá vás také proč? Diky mým zkušenostem s přípravou stravy pro nejmenší děti, mé vášni pro dobré a kvalitní jídlo a zároveň touze porozumět tomu, co má vliv na zdraví mého dítěte a proč, pomáhám maminkám zorientovat se ve světě stravy miminek a batolátek. Učím maminky nejen, jak uvařit pro miminko tak, aby bylo zdravé, ale zároveň porozumět stavebním základům stravování malých dětí a v neposlední řadě, jak vše zvládnout, stihnout a přitom zůstat v pohodě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře